Mozkomíšní (cerebrospinální) tekutina (MT)

Mozkomíšní tekutina (MT) je produkována do tzv. kraniosakrálního systému skrze choroidální plexy, které jsou primárně lokalizovány v postranních komorách mozku. Tyto plexy se taktéž vyskytují, ale již v menším množství ve třetí a čtvrté mozkové komoře a v ojedinělých případech i v dalších oblastech meningeálního membránového systému.

Strukturálně se choroidální plexus podobá distálním a sběrným ledvinovým kanálkům. Je tvořen z jemných chomáčků tvořených převážně z krevních kapilár, ale i z arteriol a venul. Tyto chomáčky jsou součástí intrakraniálního membránového systému – pia mater, která do komorového systému mozku vystupuje jako pomyslná výstelka. Všechny chomáčky jsou ještě pokryty ependymálními epitheliálními buňkami. Krevní zásobení choroidálních plexů je zajištěno z choroidálních větví vnitřních karotid (arteria carotida interna). Z čehož vyplývá, že i nedostatečné krevní zásobení vnitřních karotid může vyústit ve sníženou produkci MT.

Choroideální plexus nejenom produkuje MT, ale pomáhá udržovat i stálost složení této tekutiny. Při sekreci do kraniosakrálního systému proudí MT z postranních mozkových komor skrze interventrikulární otvory (Monro foramina) do třetí mozkové komory. Odtud pak se vlévá skrze aqueduct Sylvius do poslední tj. čtvrté mozkové komory. Z čtvrté mozkové komory se pak tekutina „vylévá“ skrze párová foramina Luschka a napárové Magendie. Ve čtvrté mozkové komoře je přítomen taktéž choroideální plexus, i když v mnohem menším zastoupení oproti třetí mozkové komoře. Ze čtvrté mozkové komory je pak MT vyprazdňována do subarachnoideálních prostor skrze výše uvedené tři otvory (foramina) a dále se vlévá přímo do centrálního míšního kanálku. MT, která vstupuje do subarachnoideálního prostoru doslova omývá mozek, míchu a nervové kořeny, pouze tak daleko, kam se rozprostírá obal tvrdé pleny mozkové (dura mater). V oblasti páteře obal končí v intervertebrálních otvorech.

Zpětné vstřebávání MT do žilního systému je zajišťováno skrze tzv. arachnoideální granulace. Tyto arachnoideální struktury se nacházejí ve shlucích, které jsou obklopeny váčkem z arachnoideální membrány, která prostupuje skrze jakési póry v durální  membráně do prostor žilních splavů (sinusů) mozku. Žilní splav, který obsahuje velké množství arachnoideálních granulací je horní žilní splav (sinus sagittalis superior). Arachnoideální granulace se taktéž nachází v předním (anteriorním) konci přímého žilního splavu (sinus rectus), kde mají schopnost snižovat či zvyšovat tlak v žilních splavech mozku, stejně tak měnit rychlost odtoku MT z polozavřeného sytému durálního vaku do žilní krve.

Zde je stále ještě mnoho teorií, jak arachnoideální systém pracuje v odtoku MT do žilní krve žilních splavů mozku. Pravděpodobnou roli zde sehrává selektivně propustná membrána arachnoideálních granulací, která odděluje MT od žilní krve, samozřejmě pod vlivem měnícího se osmotického tlaku a dalších sil difúze. Teorií je však více.

Dle Dr. Upledgera je základní fyziologickou podmínkou MT její volný pohyb nikoliv poškozený či oslabený proud. Oslabení toku MT, extracelulární či intersticiální tekutiny může v určitém stupni oslabit i mozkovou činnost. Cirkulací MT jsou odstraňovány produkty metabolismu stejně tak toxíny z mozkové tkáně. MT se touto svojí funkcí podobá známému lymfatickému tělnímu systému. MT doslova omývá mozek čímž je jakousi protiváhou síle gravitace. MT slouží také k tlumení sil různých nárazů, pádů apod.. Je taktéž transportním nositelem hormonů a peptidů různých druhů. pH MT má výrazný vliv na dechová centra mozku, a tím i na rychlost a hloubku plicní respirace. Dále pak ovlivňuje i tok mozkové krevní cirkulace.

Autor článku: John E. Upledger, D.O., O.M.M., který je zakladatelem Upledger CranioSacral therapy, která nastoluje optimální podmínky pro koloběh MT a tím i správnou funkci CNS. Z anglického originálu přeložila a upravila Mgr. Helena Toušková, CST - D.